Notes
Pražský fotoreportér, zakladatel fotografického žurnalismu a průkopník barevné fotografie. Vystudoval Státní grafickou školu v Praze, od roku 1926 pracoval jako redakční fotograf Pestrého týdne. Věnoval se fotografováním pražské kultury, např. výstav Mánesa či Umělecké besedy. Kromě fotoesejů se zabýval také zátiším, portrétem, architekturou a reklamní fotografií (např. pro Poldi Kladno, Vítkovické železárny či Jawu). Ve své tvorbě využíval také fotomontáž, vícenásobnou expozici či optickou deformaci obrazu. Pod režií Evžena Markalouse pořídil sérii snímků z pražských nemocnic, které byly vystaveny v roce 1929 na přelomové výstavě Film und Foto ve Stuttgartu. Za 2. svět. války pak např. korunovační klenoty, ale také mikrofilmy pro zahraniční odboj. Dokumentoval také Pražské povstání, tyto jeho fotografie r. 1946 otiskl L. Moholy-Nagy v knize „The New Vision“. V letech 1932-1948 zastával funkci předsedy Českého fotografického spolku. Do roku 1965 působil také pedagogicky na Státní průmyslové škole grafické v Praze. V roce 2008 věnovala jeho dcera část jeho děl Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze.
Předkládaná fotografie je raritní ukázkou krajního avantgardismu, která nemá v meziválečné tvorbě Bohumila Šťastného obdoby. Překvapující je u tohoto díla netypické použití matného papíru. Šťastný jako redakční fotograf používal takřka výhradně leštěný papír, v depozitu Moravské galerie v Brně se nachází několik málo konvenčních novinářských fotografií tohoto autora, zhotovených na matném papíru malého formátu a popsaných jako „hrubý otisk“. Jedná se však o ojedinělé výjimky. Předkládaný pozitiv je neobvyklý především tím, že vznikl kombinací fotografie vytvořené z negativu, fotogramu a strukáže. Vytvářením nefigurativních obrazců na fotografickém papíře, působením chemických a manuálních vlivů, se poprvé zabýval František Povolný, člen brněnské Fotoskupiny pěti (f5), v roce 1934. Povolný zvětšoval fotografie z manuálně i chemicky destruovaných negativů a pozitivy dokresloval ustalovačem a vývojkou. Podobným způsobem nezávisle na Povolném pracoval František Hudeček od roku 1936. Miroslav Hák vytvářel své strukáže bez užití negativu tak, že čistý fotografický papír poléval zároveň vývojkou a ustalovačem, tyto své práce vystavoval poprvé v roce 1937. Podobné principy rozvíjeli v poslední třetině 30. let nezávisle na českém dění např. Raoul Ubac či Oscar Dominiquez. Fotografický papír a jeho povrchová úprava u předkládané fotografie ukazují na dobu vzniku někdy ve 20. až 30. letech 20. století. Možnost, že Šťastný vytvořil toto své dílo v letech 1928 až 1929 pod vlivem Markalousova avantgardismu, a tedy dříve než Povolný, Hák a další, se jeví jako celkem nereálná. Naopak je dosti pravděpodobné, že dílo pochází přibližně z let 1934 – 1937, kdy měl Šťastný možnost práce podobného charakteru vidět na přehlídkách v síních Družstevní práce v Krásné jizbě v Praze, v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně, na Mezinárodní výstavě fotografií v budově pražského Mánesu a na dalších přehlídkách. Přestože předkládaná fotografie patrně vznikla v reakci na práce některého z kolegů, kombinace foto-fotogramu a strukáže se jeví i v kontextu druhé avantgardy 30. let neobyčejně invenční. Část snímku tvořící fotogram navíc nebyla vytvořena obvyklou cestou, kdy se předměty položí přímo na papír a osvítí. Šťastný vložil žiletku do zvětšovacího přístroje a osvětloval fotopapír skrz ni. Touto cestou vznikla na snímku dvakrát trojice černých kruhových útvarů kopírující otvory v žiletce. Tuto metodu v našem prostředí nejvíce proslavila Běla Kolářová v 60. letech. Lit.: F. K. (František Kalivoda?), Fotografické umění a experiment. Grubner-Mahlerová a f5, Brněnská svoboda, Brno 16. října 1934, s. 6.; Vítězslav Nezval, Fotoskupina pěti, Měsíc, č. 8, 1934, s. 10 – 11.; Antonín Dufek (ed.), Česká fotografie 1918 - 1938 (kat. výst.), Moravská galerie v Brně 1981, s. 26 - 30.; Antonín Dufek, Avantgardní fotografie 30. let na Moravě (kat. výst.), Olomouc 1981, nestránkováno. Vladimír Birgus (ed.), Česká fotografická avantgarda 1918 – 1948, České Budějovice 1999, s. 76 – 78.
Das Foto ist ein äußerst seltenes Beispiel extremer Avantgarde, die im Zwischenkriegswerk B. Šťastnýs unvergleichlich ist. Überraschend für diese Arbeit ist atypische Verwendung des Mattpapiers. Als Redaktionsfotograf benutzte er fast ausschließlich Glanzpapier, die Brünner Mährische Galerie besitzt ein paar von konventionellen journalistischen Fotografien dieses Autors, die auf Mattpapier des kleinen Formats verfertigt und als "grober Abdruck" beschrieben wurden. Es handelt sich jedoch um seltene Ausnahmen. Vorliegendes Positiv ist vor allem darauf ungewöhnlich, dass es als Kombination eines aus Negativ verfertigten Fotos, Fotogramm und „Strukáž“ (durch Begießen des lichtempfindlichen Papiers mit Entwickler und Fixateur) entstand. Mit Erstellen von nicht-figurativen Mustern auf Fotopapier, Wirkung von chemischen (bzw. manuellen) Einflüssen, beschäftigte sich als erster František Povolný, Mitglied der Brünner „Fotoskupina pěti“ (f5 – Fotogruppe fünf), in 1934. Er vergrößerte Fotos aus manuell und chemisch zerstörten Negativen und Positive vervollständigte mit Fixiermittel und Entwickler In ähnlicher Weise, unabhängig von Povolný, arbeitete František Hudeček seit 1936. Miroslav Hák schuf seine „strukáže“ ohne Verwendung von Negativen so, dass er reines Fotopapier gleichzeitig mit Entwickler und Fixierer begoss, diese Werke stellte er zum ersten Mal in 1937 aus. Ähnliche Prinzipe entwickelten in letztem Drittel 1930s unabhängig von tschechischen Veranstaltungen z. B. Raoul Ubac oder Oscar Dominiquez. Das Fotopapier und seine Oberfläche-Bearbeitung geben die Entstehungszeit irgendwann in den 1920s und 1930s. Möglichkeit, dass Šťastný diese Arbeit zwischen 1928 und 1929 unter dem Einfluss von Markalous‘s Avantgarde gemacht hat, also früher als Povolný, Hák und Anderen, scheint völlig unrealistisch. Im Gegenteil, es ist sehr wahrscheinlich, dass das Werk ungefähr zwischen den Jahren 1934 – 1937 entstand, wann er die Möglichkeit hatte, Arbeiten ähnliches Charakters auf Ausstellungen in Hallen von Družstevní práce in Prager Krásná jizba, Brünner Kunstgewerbemuseum, auf internationaler Fotografie-Ausstellung in Prager Mánes u. A. zu sehen. Obwohl das Foto als Reaktion auf die Arbeit eines Kollegen entstand, Kombination des Foto-Fotogramms und „Strukáž“, erscheint auch im Rahmen der zweiten Avantgarde der 1930s außerordentlich erfinderisch. Außerdem wurde der Teil des Fotos, der das Photogramm erstellt, nicht in der üblichen Weise geschaffen, wenn die Objekte direkt aufs Papier gelegt und beleuchtet werden. Šťastný legte die Rasierklinge in die Lupe ein und beleuchtete das Fotopapier durch sie. Auf diese Weise wurden zwei Dreigruppen von schwarzen Kreisformen geschaffen, die die Löcher in der Rasierklinge kopieren. Diese Methode wurde in unserer Umgebung vor allem von Běla Kolářová in 1960s berühmt gemacht.
F. K. (František Kalivoda?), Fotografické umění a experiment. Grubner-Mahlerová a f5, Brněnská svoboda, Brno 16. 10. 1934, S. 6. Augustina Škarda, Směs, Fotografický obzor XLII, 1934, S. 94. Vítězslav Nezval, Fotoskupina pěti, Měsíc, Nr. 8, 1934, S. 10 – 11. Antonín Dufek (Herausgeb.), Česká fotografie 1918 - 1938 (Ausstellungs-Katalog), Moravská galerie v Brně 1981, S. XXX. Antonín Dufek, Avantgardní fotografie 30. let na Moravě (Ausstellungs-Katalog), Olomouc 1981, S. XXX. Vladimír Birgus (Herausgeb.), Česká fotografická avantgarda 1918 – 1948, České Budějovice 1999, S. 76 – 78.
